SuperZoo

Péče o teráriová zvířata

Jak pečovat o svá teráriová zvířata co nejlépe? Čím je krmit, jak se určuje pohlaví jednotlivých druhů, jak si vybrat zdravého jedince a jak vlastně s nimi správně manipulovat?

Bezobratlé

Potrava

Pro zvířata požírající primární živočišnou potravu, je třeba zajistit rozmanité krmení. V našich prodejnách je k dispozici několik druhů cvrčků, švábů, červů a jiného hmyzu, které jsou vhodnou potravou pro dravé bezobratlé, jako jsou například pavouci a štíři. Samotné podmínky a rozmanitost potravy, kterou nabídneme krmnému hmyzu ve výsledku zvýší jeho nutriční hodnotu pro naše zvíře.

Mezi nejběžnější dostupné krmné druhy patří například cvrčci Gryllus assimilis, švábi Blaptica dubia, Blatta lateralis, potemníci Zophobas morio a Tenebrio molitor. Pavouci a štíři krmíme přibližně jednou týdně přiměřeně velkou potravou. Pavouci a štíři mají poměrně jednoduchou trávicí soustavu a z potravy přijímají živiny v tekuté formě, k čemuž dopomáhá i jed vstříknutý do kořisti. Nestrávené zbytky potravy, jako například exoskelet (schránka) hmyzu odhodí ve formě malé kuličky. Tyto zbytky potravy je třeba z terária odstranit, protože je často napadají plísně, které by se v teráriu mohly dále šířit.

V chovatelství jsou zastoupeny i druhy, které se živí rostlinnou potravou. Populární africký šneci mají neobyčejně velký apetit a nepohrdnou téměř žádným druhem zeleniny, jako například salátem, okurkou... Pro správný vývin ulity je třeba, aby měli neustálý přístup ke zdroji vápníku – to může být například položená sépiová kost. Zaměříme-li se například na chov listovek, je vhodné si předem zjistit, kde roste jejich oblíbený zdroj potravy – ostružina, maliny, dub, růže... rostliny nemohou být chemicky ošetřeny. Mnohonožky pro změnu vyhledávají listy v lesní hrabance a také kusy rozpadajícího se dřeva z listnatých stromů (mělo by být měkké), potravu jim můžeme příležitostně zpestřit zeleninou nebo ovocem.

Určení pohlaví

Pavouci

Nejjednodušší způsob určování pohlaví je u dospělých zvířat. Samci mají na pedipalpách (přední pár nohou) výrůstky, zvané bulbusy, nebo tibiální háky (háky, kterými přidržují samičku), zatímco samicím chybí. Samice jsou obvykle větší, než samci, které bývají oproti samicím i štíhlejší. U některých druhů mají dospělí samci a samice rozdílné zbarvení. Další způsob určení pohlaví je podle zvleku, samice mají v oblasti epigastrální rýhy (rýha na spodku zadečku) spermatéku (výčnělek/obal, ve kterém uchovávají spermie), zatímco u samců je tato oblast poměrně hladká a bez výčnělku.

Štíři

V první řadě je třeba zmínit, že u většiny druhů je pohlaví možné určit jen u dospělých jedinců. Na první pohled se může jednat o rozdíly ve velikosti, jelikož samice bývají větší, než samci. Samci mají často na rozdíl od samic více podlouhlá klepeta a jsou štíhlejší. U některých druhů jsou klepeta samců naopak mohutnější. Dalším způsobem určování pohlaví je počítání pektinálních (brušnoanálních) zoubků na břišní straně. Každý druh má určité rozdíly v jejich počtu, někdy se počty zoubků u samic a samců neliší natolik, aby bylo možné pohlaví jednoznačně určit.

Manipulace

Obecně platí, že všechna teráriová zvířata by měla být vybírána z terária co nejméně. Nejedná se o kontaktní zvířata a manipulace jim způsobuje stres, který některá zvířata snášejí dobře, u jiných může vést ke zdravotním problémům. Při manupálici dbáme na to, aby se zvířetem nebylo zacházeno hrubě, protože to u něj může vyvolat agresi. U jedovatých druhů je nutné používat nástroje jako pinzety či peány a zvířata nikdy nechytat rukama. Vhodná technika pro manipulaci je nahnání zvířete do přenosné nádoby dlouhou pinzetou.

Při nákupu či přebírání bezobratlých je třeba dbát několika zásadních pravidel, podle kterých poznáme, zda se jedná o zdravé zvíře. Je nesmírně nutné dbát všech těchto faktorů.

Zdravý bezobratlovec:

  • je čilý a ne apatický
  • nemá na sobě stopy po roztočích či jiných parazitech.
  • pokožka je hezká, bez viditelných zbytků staré kůže.
  • nemá žádné chybějící končetiny ani nestahuje končetiny pod tělo
  • bříško má velké, ne nepřiměřeně hubené k tělu (u pavouků rodu Brachypelma, případná „lysina“ na zadečku bez chloupků nemusí znamenat onemocnění – tyto pavouky se brání vykopáváním chloupků, při dalším svleku bude zadeček znovu chlupatý)

Plazi

Potrava

U zvířat živících se rostlinnou potravou je nutno dodržovat při krmení několik pravidel. V první řadě se jedná o poměr vápníku a fosforu v potravě, přičemž by se v ní mělo nacházet 1,5-2x více vapníku než fosforu. Rovněž je třeba dávat pozor na množství kyseliny šťavelové, jelikož tato kyselina vápník odbourává, proto by měla být její koncentrace v potravě co nejmenší. Nabízená potrava by neměla být chudá na vlákninu, bílkoviny a vitamíny. Ideální rostliny a plody na zkrmování jsou pampeliška, jitrocel, čínské zelí, kapusta, strouhaná mrkev, v menším množství jahody, meloun, mandarinky, hrozny, hrušky, banány. Potravu je nutno doplnit potravinovými doplňky obsahujícími vitamíny a vápník. Vhodné je také občasné podávání granulí, které obsahují přidaná množství vitamínů a minerálů.

Pro zvířata krmená primárně živočišnou potravou, je třeba zajistit rozmanitou potravu. Mezi nejběžnější dostupné krmné druhy patří například cvrčci Gryllus assimilis, švábi Blaptica dubia, Blatta lateralis, potemníci Zophobas morio a Tenebrio molitor. Některá zvířata, například hadi, větší ještěři a želvy požírají jiné obratlovce. Nejvíce dostupné jsou krysy a myši, ale do této kategorie patří i morčata, králíci, ptáci, u některých zvířat i obojživelníci a ryby. U všech krmných druhů platí, že i jim musí být zajištěna stoprocentní péče a přísun kvalitní potravy.

Trus plazů by měl být tuhý, v případě řídkého trusu se může jednat o zdravotní problémy. Moč vylučují ve formě pevné žluto bílé látky, která se často vylučuje spolu s trusem.

Určení pohlaví

Hadi

  • sondování: nejspolehlivější metoda určování pohlaví. Pohlaví se určuje za pomocí kovové sondy, která se zasouvá v oblasti kloaky, přičemž u samců se zasune hlouběji než u samic. Samotná hloubka je pro každý druh specifická.
  • palpace: při této technice jsou pohlavní orgány vymasírovány z kloaky, u samců je tak možné pozorovat hemipenisy (pohlavní orgány), které samicím chybí

Palpace a sondování by mělo být praktikováno pouze zkušeným profesionálem, jelikož při nesprávném postupně může dojít k vážnému poranění zvířete, které může vést k jeho zranění až smrti.

  • morfologické odlišnosti: ocasy samců bývají u kořene silnější a delší než u samic (nacházejí se tam hemipenisové kapsy). U většiny druhů platí, že samice jsou v dospělosti větší, než samci, ale není to však podmínkou.

Ještěry

  • tloušťka kořene ocasu bývá u samců větší, ze spodu na něm pod kloakou lze pozorovat hemipenisové kapsy, které samice nemají.
  • femorální póry (póry umístěné na spodní straně zadních nohou) nad kloakou u samce bývají často výrazné a velké, u samic jsou nevýrazné.

Želvy

  • samci mají většinou delší a hrubší ocas, přičemž kloaka bývá blíže ke špičce.
  • samci některých druhů mají na předních nohou výrazně delší drápy než samice.
  • u množství druhů jsou samice větší než samci.

Manipulace

S většími a nebezpečnými plazy zacházíme ideálně v hrubších rukavích, u hadů lze použít háky či kleště. Po každé manipulaci s plazy je vhodné umýt si ruce antibakteriálním mýdlem, aby se zabránilo přenosu chorob.

Při nákupu či přebírání plazů je třeba dbát několika zásadních pravidel, podle kterých známe, zda se jedná o zdravé zvíře. Je nesmírně nutné dbát všech těchto faktorů, protože při nemocných plazech hrozí úhyn.

Zdravý plaz:

  • je čilý a ne apatický
  • jasné oči, ne oteklé ani vpadlé dovnitř, víčka otevřená, ne přivřená.
  • nemá na sobě mokvavé rány, otoky, stopy po klíšťatech či roztočích.
  • pokožka je hezká, bez viditelných zbytků staré kůže.
  • má čistou kloaku a pevný trus bez viditelných parazitů
  • nemá v ústech či na nozdrech stopy hlenu, které značí nachlazení, nebo zánět.
  • ústní dutina plaza by měla mít růžovou barvu, v případě zarudnutí a známek hnisu se může jednat stomatitidu.
  • má tvrdou lebku a ústa, která se dobře zavírají.
  • kromě úst je nutné kontrolovat i zbytek těla, pokřivené, nebo měkké části těla jsou příznakem rachitisu neboli měknutí kostí, které je způsobeno nedostatkem nebo špatným vstřebáváním vápníku.
  • dobře žere a není vyhublé

Velikosti: Želvy min. 8cm, Chameleony min. 10cm (bez ocasu), hadi – 50cm, leguány – 15cm (bez ocasu), gekončíci – 10cm (bez ocasu)

22.1.2026

Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál!

Další články Teraristika