SuperZoo

Stravování zakrslých králíků

Strava zakrslých králíků je v rámci chovu těchto drobných savců jedním z nejdůležitějších témat. V tomto článku si objasníme, jak co nejlépe sestavit krmný management zakrslých králíků.

Strava zakrslých králíků je v rámci chovu těchto drobných savců jedním z nejdůležitějších témat.

Trocha anatomie a biologie

Králík je typický býložravec – zvíře anatomicky a fyziologicky přizpůsobené ke konzumaci rostlinného materiálu. Ústní dutina s charakteristickým zubním vzorcem umožňuje příjem suchých, na vlákninu bohatých složek potravy. Chrup má schopnost kontinuálního růstu po celý život. Býložravci mají střevní flóru tvořenou prvoky nebo bakteriemi, které tráví celulózu.

Králíci mají velmi citlivý trávicí trakt a mnohé problémy spojené se špatným stravováním způsobují jeho dysfunkci. Ta má ve většině případů fatální následky a je snad nejčastějším strašákem při chovu králíka jako domácího mazlíčka. Délka trávicí soustavy králíka je přibližně 12násobně větší než délka jeho těla. V tenkostěnném žaludku dochází k míchání a okyselování přijatého krmiva žaludeční kyselinou. Při porovnávání kyselosti žaludků různých hospodářských zvířat se zjistilo, že vnitřní prostředí žaludku králíka je nejkyselejší ze všech druhů. Žaludek slouží zároveň jako rezervoár pro další trávicí procesy tenkého střeva a u zdravých jedinců se nikdy zcela nevyprázdní. U králíků je někdy možné pozorovat proces opětovného využívání celulolytických živinových složek (požívání vlastního trusu), který se nazývá cekotrofie.

Z čeho by se měla skládat krmná dávka pro králíka?

SENO – 80 % stravy

Seno musí mít králík neomezeně k dispozici po celý svůj život. Mělo by tvořit až 80 % stravy. Důvody, proč je seno nenahraditelnou složkou potravy:

  • vláknina v senu je nezbytná pro peristaltiku střev a udržuje mikrobiologickou rovnováhu ve střevech,
  • vláknina napomáhá vylučování chlupů, které králík přijme při každodenní hygieně. Vznik trichobezoárů je pro králíka velmi nebezpečný, protože na rozdíl od koček nedokáže králík tento chomáč chlupů vyzvracet – jediná cesta ven je skrz celé dlouhé trávicí ústrojí,
  • snad jediný způsob, jak správně obrušovat řezáky i stoličky, poskytuje právě seno – při přežvykování dochází k obrušování chrupu, což zabraňuje patologickému přerůstání zubů,
  • seno je nízkoenergetickým zdrojem potravy. A protože by měl králík přijímat potravu „neustále“, seno je k tomu ideální,
  • trávicí soustava králíka je primárně uzpůsobená k příjmu travin a sena (ne obilovin).

Jaké seno je vhodné:

  • bezprašné – prašné drobné seno může způsobit kýchání a jiné zdravotní problémy,
  • voňavé seno bez plísní,
  • správně skladované,
  • dlouhé seno – napomáhá obrušování stoliček a zároveň podporuje peristaltiku střev,
  • luční nebo horské seno – protože obsahuje směs různých druhů lučních trav a bylin.

GRANULOVANÁ STRAVA – 15 % stravy

Konzumací granulí dodáme králíkovi různé složky jako např. bílkoviny, vlákninu, tuky, různé druhy vitamínů a minerálů ve vhodném a stabilním poměru. Pro chovatele je to velká výhoda, protože tímto způsobem krmení u králíka snadno dosáhne vyváženého příjmu potřebných živin. Po výběru vhodného granulovaného krmiva se už stačí řídit krmným návodem.

Trh s krmivy však nabízí i různé směsi, které chovatele lákají zejména svou pestrou barevností. Tyto směsi jsou často nevhodné, hlavně proto, že obsahují vysoký podíl obilovin, nízký obsah vlákniny, příliš mnoho luštěnin, a dokonce i nevhodné složky, jako jsou mléko, vejce či med. Na rozdíl od granulí, při krmení směsí nelze spolehlivě zajistit optimální příjem výživových látek.

Mnoho lidí si myslí, že je vhodné krmiva neustále střídat nebo je dokonce míchat dohromady. To je ale mýtus, který bychom rádi vyvrátili. Existují králíci, jejichž trávení změny zvládá snadněji, ale i takoví, kteří jsou na změny velmi citliví. Faktem však je, že časté změny krmiva králíkovi obecně neprospívají. Každé krmivo má jiné složení, a i když jsou si podobná, trávení na ně nemusí reagovat dobře.

Vzhledem k tomu, že trávicí problémy jsou u králíků největším rizikem, neriskujte – najděte krmivo, které splňuje vhodné parametry, a držte se ho dlouhodobě. Míchání granulovaných krmiv je také nevhodné, protože pak nemáte přehled, kolik bílkovin, vlákniny, minerálů a vitamínů králík dostává. Dlouhodobý příjem nesprávného poměru těchto složek může vést ke zdravotním problémům.

Připadá vám krmná dávka málo pestrá? Tady máte prostor pro kombinování a míchání:
Přidejte sušené bylinky, květy, sušenou zeleninu, lusky karobu, sušené neslazené ovoce (v malém množství), nebo jiné doplňky.

Proč preferovat bezobilnou stravu?

Každodenní krmná dávka králíka by neměla být tvořena obilím. Obilné směsi, ale i granulovaná krmiva s obsahem obilovin totiž představují pro našeho převážně odpočívajícího zakrslého králíka vysokou dávku kalorií, škrobů a sacharidů. Jak už bylo zmíněno výše, pro správné trávení by měl mít králík ve stravě nízkoenergetický, vysoce vlákninový zdroj potravy, který přijímá nepřetržitě – a to tedy na obilí vůbec nesedí.

Existují i králíci, kteří potřebují kaloricky bohatší stravu – např. králíci v rekonvalescenci, oslabení jedinci, kojící samice, březí samice apod. Pokud vám však veterinář výslovně nedoporučil zvýšit příjem kalorií ve formě sacharidů, zaměřte se na granulované krmivo bez obilovin.

Přechod z obilných krmiv na bezobilné granule není vůbec jednoduchý. Chovatel se během této náročné cesty někdy vrací ke starému krmivu, protože králík zcela odmítá přijímat novou potravu. Důležité je správné postupné přimíchávání, pomalý přechod, hodně trpělivosti a také chutnost granulí.

Na co se zaměřit při výběru granulované stravy?

Ideální je, pokud má granulka tvar malé tyčinky – takový tvar se lépe dostane v ústní dutině i ke stoličkám a může tak napomáhat obrušování zadní části chrupu.

Jaké je vhodné složení?

Při výběru granulované stravy byste se měli zaměřit především na její složení. Často se setkáváme s tím, že chovatelé hledají konkrétní značku krmiva. Ideální je, aby rozuměli složení a věděli, na co si dát pozor. Podle následujících bodů si vždy dokážete najít vhodné krmivo a zhodnotit případnou změnu:

  • v první řadě vybíráme bezobilné krmivo (pokud je ve složení oves, pšenice, ječmen, žito apod., pak krmivo není bezobilné),
  • preferujeme krmivo bez sóji (sójové boby mají vysokou koncentraci kyseliny fytové, což je antinutriční látka, která se váže na důležité minerály jako železo, vápník, hořčík a zinek a snižuje jejich vstřebávání),
  • bílkoviny – u králíků juniorů by měly tvořit přibližně 17 %, u dospělých králíků přibližně 14 %; nadměrný příjem bílkovin u starších králíků není vhodný,
  • vláknina – měla by tvořit přibližně 20 % krmiva; běžně dostupná krmiva obsahují 19–25 % vlákniny,
  • tuky – obsah tuku by měl být 2,5–3 %, dbejte na to, aby krmivo neobsahovalo palmový olej,
  • vitamíny – krmivo může obsahovat např. vitaminy A, B, D, E a další,
  • ideální poměry vitamínů jsou:
    • vitamín A: 6 000–10 000 IU,
    • vitamín D: 800–1 200 IU,
    • vitamín E: 40–100 IU,
  • minerály – krmivo může obsahovat různé minerály, často označované jako „popel“.
    Nejvíce je třeba sledovat poměr vápníku a fosforu, který by měl být 2:1 až 2:1,5.
    Vhodný obsah vápníku je přibližně 1 %.

ČERSTVÁ STRAVA – 5 %

Za čerstvou stravu považujeme veškerou syrovou zeleninu, ovoce, trávu a bylinky v čerstvém stavu.

Kdy je vhodné začít s čerstvou stravou?

Čerstvé stravě je nutné se zcela vyhnout, dokud králík nedosáhne věku 4 měsíců.
Ideální je začít s jejím podáváním až od 6. měsíce věku.
Cílem tohoto přístupu je u méně zkušených chovatelů předejít trávicím potížím u mladých králíků.

Je velmi důležité, aby si trávicí systém na čerstvou stravu zvykal pomalu a postupně. Začínáme s malými kousky, ideálně jen jednoho druhu, a sledujeme reakce.
Pokud králík čerstvou potravu přijímá bez známek trávicího diskomfortu, můžeme dávku postupně zvyšovat nebo ji zařazovat častěji. Preferujeme začít se zelenou zeleninou nebo čerstvou trávou. Důležité je vše důkladně omýt, zejména pokud jde o bylinky z přírody.

Jaká čerstvá strava je vhodná?

Vhodné je začít se zelenou stravou, například pokud máme k dispozici: trávu, listy pampelišky, nebo volně rostoucí bylinky z přírody. Pokud takovou možnost nemáme, volíme tmavou listovou zeleninu, například římský salát případně malý kousek mrkve.

Vypracovala: Mgr. Mária Bujnovská, Partnership manažér Super zoo

Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál!

Další články Králík