Drápatečka – netradiční obyvatel akvária

Drápatečka – netradiční obyvatel akvária

Živočichové spojené s akváriem jsou ryby či krevety, ale nejsou jediným zajímavým tvorem, který může obývat naše akvárium. Pokud hledáte zajímavého a netradičního obyvatele vašeho světa pod vodní hladinou, můžete se rozhodnout pro drápatečku (Xenopus laevis). Chov je jednoduchý a při dobré péči a podmínkách může prosperovat roky. A i když se mnohým lidem může zdát trochu odpudivá, určitě bychom jí neměli upřít jisté kouzlo, kterým dokáže překvapit nejednu návštěvu.

Přirozeně obývají mělké řeky a jezera subsaharské Afriky. Jejich přirozeným areálem výskytu jsou země jako Uganda, Súdán, Nigérie, Kamerun, Angola atd. Také jsou však kvůli lidské činnosti rozšířeni jako invazní druh v zemích jako Mexiko, Chile, Spojené státy či Francie. V přírodě jsou schopni migrovat za vodou nebo dokonce během období sucha zahrabat se do bahna a tímto způsobem přečkat téměř rok na lepší podmínky. Jsou odolné a také schopné přizpůsobit se nepříznivým podmínkám, jako je například vyšší slanost vody. Patří do staré čeledi Pipidae, kterou představují druhy žab dokonale přizpůsobené životu ve vodě.

Samotný název drápatka (či pazúrnatka) je odvozen od drobných drápků na zadních končetinách, které používají při trhání větší kořisti či vyhrabávání potravy. V dospělosti dorůstají do velikosti kolem 15 cm, samci jsou menší. Je to nenápadně zbarvený druh žab s hnědými či olivově zelenými skvrnami na hřbetní straně těla, břišní strana je světlejší. Výjimku tvoří albínová forma, která je celá světlého zbarvení. Mají oči bez víček, umístěné na horní straně hlavy. Při dobré péči se mohou dožít až 15 let (některé zdroje uvádějí i 20 let).

Zařízení a údržba akvária

Pro úspěšný chov drápateček budeme potřebovat dostatečně velké akvárium, nezapomínejme na to, že i když si žabičky pořídíme jako mláďata, relativně rychle rostou a menší akvárium by jim brzy nemuselo vyhovovat. Pro chov páru se doporučuje akvárium o objemu alespoň 60 litrů. Jsou mistry v útěku, který však pro ně obvykle končí tragicky, proto by akvárium mělo mít kryt. Nepotřebují vysoký vodní sloupec, mají dobře vyvinutá plíce a chodí se pravidelně nadechovat, proto bohatě stačí akvárium o výšce ne více než 30 cm. Na teplotu nejsou nároční a prospívají při 20 až 25 °C. Vzhledem k oblasti, ve které žijí, je vhodné zvolit 12hodinový světelný režim (světlo také podporuje růst rostlin). Filtrační systém je užitečná pomůcka, ale žabičky jsou velmi citlivé na vibrace a stejně tak na silnější proudění vody, proto by měl mít nižší výkon, aby je zbytečně nestresoval, stejně tak provzdušňování akvária není nutné – chodí se nadechovat k hladině. Čistota vody je pro udržení dobrého zdravotního stavu důležitá a částečnou výměnu (maximálně 1/3 vody) bychom měli provádět každý týden. Doplňujeme odstátou vodu nebo ji můžeme ošetřit vhodnými přípravky k odstranění chlóru a jiných nežádoucích složek.

I když někteří chovatelé doporučují chov bez substrátu, mnohem přirozenější alternativou jsou kameny dostatečné velikosti, aby je žáby při krmení nemohly spolknout, což by mohlo mít fatální následky (někdy se využívá také písek, který projde trávicím traktem žab). Je důležité, aby kameny neměly ostré hrany, mohly by poranit jejich citlivou kůži. Do akvária umístíme dostatečné množství úkrytů, jeskyní z větších kamenů či kořenů, kde se žáby mohou během dne schovávat. I když je jejich aktivita vázaná na večerní hodiny, je možné je v akváriu vidět i během dne. Živé rostliny plní v akváriu mnoho funkcí, kromě toho, že mají dekorativní funkci, zároveň se do určité míry podílejí na vytváření biologické rovnováhy a odbourávání přebytečných živin, čímž mimo jiné potlačují růst řas. Volíme především odolné druhy rostlin, které nevyžadují výživný substrát. Vhodnými druhy jsou například anubias, javorský mech či plovoucí hladinové rostliny, které zároveň přirozeně zastíní dno akvária.

Potrava

Africké drápkaté žáby jsou opravdu žravé. Pokud chováme skupinku žab, můžeme si všimnout tzv. „zuřivé krmení“, do kterého se zapojují všechna zvířata podněcovaná aktivitou jiných jedinců. Z přírody jsou zdokumentovány případy, kdy dokázaly usmrtit a sníst kořist (ryby), která je od nich větší, a k „nasekání“ využívají silné zadní končetiny. Kořist chytají pomocí předních končetin a doslova si ji nacpou do úst. Při přijímání potravy je to nutné, protože nemají jazyk. Pestrá strava je důležitá i u našich akvarijních žabek. Jako potravu můžeme nabízet živé či mražené rybky odpovídající velikosti, mražené hmyz, nitenky, krevety či granuláty vytvořené pro krmení akvarijních žab. Mraženou potravu je důležité před samotným podáváním rozmrazit, aby našim akvarijním příšerkám nezpůsobila zdravotní potíže. Je lepší je krmit v menších dávkách, aby přebytečná potrava zbytečně neznečišťovala vodu.

Chov

Drápatečka je predátor, její kombinace s rybami či jinými menšími živočichy není možná. V akváriu je schopna napadnout i větší druhy ryb, nebo naopak jí mohou ublížit. Drápatečky lze chovat v jedno-druhovém akváriu (s jedinci stejného druhu) a ideálně ve podobné velikosti, protože kanibalismus pro ně není žádná výzva a i žabičky si mohou navzájem okusovat prsty. Chov je relativně jednoduchý, předchází mu snížení teploty vody, samička klade až 2000 vajíček, z kterých se po několika dnech vylíhnou pulci, které je důležité oddělit a krmit zejména rostlinnou potravou, potravou pro rybky (doporučuje se také vaječný žloutek), přibližně po šesti týdnech procházejí metamorfózou.

Zdraví a manipulace

Nikdy bychom je neměli brát do rukou, tělo žáby je díky vylučovanému slizu velmi kluzké a navíc suché ruce by je mohly popálit a dokonce bychom našim žábám mohli nevědomky přenést patogenní organismy. Je lepší je vyndat pomocí nádobky. Spouštěčem mnoha zdravotních problémů je nízká kvalita vody, stres nebo poranění. Při chovu se můžeme setkat s edémem – „vodnatostí“, který se projevuje nadměrným otokem těla a končetin. Dále jde o bakteriální infekci, která se projevuje zčervenáním končetin, což časem může vést až k poškození tkání, a také o plísňové infekce. Pokud je postižená žába chována ve společné nádrži, oddělíme ji do karantény a dbáme na zvýšenou hygienu. Onemocnění je vhodné konzultovat s odborníky, kteří se specializují i na obojživelníky (bohužel jich není mnoho). Při aplikaci léčiv je třeba být opatrný, jsou citlivé na látky s obsahem mědi (proto se nedoporučuje používat v akváriu ani přípravky proti slimákům).

Pro zajímavost

Drápatečka je kvůli své nenáročnosti a rychlému způsobu rozmnožování často využívána jako modelový organismus a byla prvním obratlovcem, který byl naklonován v laboratorních podmínkách.

23.1.2026