Australský silky teriér

Na první pohled tento teriér nápadně připomíná jorkšírského teriéra, od kterého se liší hedvábnou, modrošedou srstí a značně nižší popularitou.  

Země původu  

Austrálie 

Zařazení FCI 

Skupina: 3 

Sekce – toy teriéři 

Výška 

Okolo 23 cm 

Historie v kostce 

Předky tohoto plemene jsou jorkšírský teriér a anglický teriér. Písemná zmínka o modrotříslových teriérech pochází již z roku 1820 z Tasmánie, kde tito psi sloužili - jak jinak – než k hubení hlodavců a drobných hadů. Nedlouho poté byl však „účel“ silky teriéra změněn na psa společenského. Potíže však nastaly, když se k modrotříslovým teriérům začali přikřižovat opět jorkširští teriéři spolu s australskými teriéri. Zákaz křížení byl vydán až v roce 1932. Vývoj plemene si pod svou záštitu vzal První australský klub pro drsnosrsté teriéry. Dalším problémem byl ale vznik dalších dvou klubů, které se nemohli domluvit, jak vlastně má silky teriér vypadat, a proto existovali plemenné standardy rovnou dva. Victoria silky a Jorkšír klub propagoval větší jedince se svěšenýma ušima, zatímco Sydney silky teriér chtěl psy menší s ušima vztyčenýma. A jak se říká, když se dva perou, třetí se směje a Austrálie málem přišla o uznání silky teriéra, protože američtí vojáci, kteří se vraceli z Austrálie po 2. světové válce si s sebou odváželi silky teriéry. USA vypracovala standard a byli již na cestě k uznání plemene. Naštěstí se oba výše zmíněné a znesvářené kluby rychle dohodli a silky teriér byl uznán roku 1959 jako australské plemeno. 

Povaha 

Jako správný teriér je silky teriér energický, veselý, chytrý, tvrdohlavý a ostražitý. Nevýhodou je jeho uštěkanost a paličatost. Potřebuje denně zaměstnání a stejně jako jorkšírský teriér to není žádný gaučák, ale pes, který má v krvi práci a který si potřebuje vybít svou energii, ačkoliv je v dnešní době brán jako pes společenský. Je to ideální parťák pro sporty, např. dogdancing a agility. Pořízení tohoto psa požaduje jistý smysl pro humor a trochu tak i značnou dávku adrenalinu. Při důsledně zvládnuté výchově, omezení štěkavosti a správné motivaci získáte skvělého malého psa pro každou lumpárnu. 

Srst a zbarvení 

Srst je na tomto psovi asi nejvýraznějším znakem, protože na omak je skutečně hedvábná. Není tak hustá jako u jorkšírů, ale také nelíná a jde spíše o „vlasy“. Jemná, lesklá srst může nabádat ke každodennímu česání, ale opak je pravdou; každodenní péče by srst akorát zničila a polámala. O srst je nutné pečovat kvalitní kosmetikou (šampon, kondicionér, speciální olej) a rozčesávat za mokra po koupání. Nejlepší je se o postupu úpravy srsti poradit s chovatelem plemene, který má již dostatek zkušeností a poradí co a jak. 

Zdraví 

Silky teriéři jsou obecně zdravé plemeno, hlídat se musí geneticky podmíněná onemocnění jako je luxace čéšky. Potíže se zubním kamenem není nic neobvyklého u malých plemen a silky není výjimkou. Proto je třeba dbát na ústní hygienu.