Bílý švýcarský ovčák

Země původu

Švýcarsko

Klasifikace FCI

Skupina I – Ovčácká, pastevecká a honácká plemena
Sekce 1 – Ovčáčtí psi
Bez pracovní zkoušky

Výška

Psi: 58–66 cm;
Feny: 53–61 cm

Historie v kostce 

Když kapitán Max von Stephanitz vytvářel roku 1899 plemenný standard německého ovčáka, byla bílá barva povoleným a běžným zbarvením. Třeba děděček Stephanitzova psa Horanda von Graffatha byl pes Greif, který byl celý bílý. Bílý němečtí ovčáci byli velmi oblíbení u šlechty. Velké zalíbení v nich našli Habsburkové, a právě od nich si několik psů, včetně bíle zbarvených ovčáků, do zámoří dovezla Ann Tracy. V poválečném období však v Evropě došlo k obratu – za bílou barvu se němečtí chovatelé styděli, bílá štěňata byla rovnou utrácena, bíle zbarvení psi byli neprávem označováni jako albíni a byla na ně svalována vina za zdravotní potíže plemene. Roku 1968 se bílá barva ze standardu na popud chovatelů německých ovčáků odstraněna a označena jako nežádoucí. Byli to však překvapivě američtí chovatelé, kteří krásného bílého ovčáka chtěli zachovat a roku 1969 vznikl klub na podporu plemene. V Americe a Kanadě byli bílí ovčáci velmi oblíbení. O rok později byl švýcarkou Agathou Burchovou zpět do Evropy přivezen bílý ovčák Lobo White Burch. Bohužel, s věhlasem se zde moc nesetkala, i přesto však v následujících letech z Ameriky dvě feny dovezla. Poté, co se vrátila zpátky do zámoří se pokračovatelem chovu plemene stal Kurt Korn. Tehdy byl švýcarský ovčák známý jako „americko-kanadský bílý ovčák“. Kurt Korn se postaral o rozšíření plemene (které nebylo jednoduché, stálo to spoustu úsilí a byrokracie) mezi chovatele a popularita těchto psů začala v Evropě opět stoupat. K nám byl první bílý ovčák Banju von Wolfsgehege dovezen roku 1992 paní Hesovou a první vrh se narodil o rok později v chovatelské stanici Acabo Czech. Plemeno bylo oficálně uznáno pod názvem „bílý švýcarský ovčák“ roku 2002.  

Povaha 

Bílý švýcarský ovčák je velmi inteligentní a citlivý pes. Často je označován jako pes pro začínající chovatele, nicméně jeho výchova vyžaduje trpělivost a dostatek citu a porozumění. Hrubým a tvrdým zacházením se tento pes „zničí“.

Povaha švýcara je vnímavá a jemná, a i přes jeho něžné vzezření bychom neměli zapomínat na to, že je to pes jako každý jiný a potřebuje nastavení pravidel. Své rodině, a zejména svému pánovi, je velmi oddaný a chce asistovat při každé činnosti. Nejšťastnější je může-li trávit čas venku se svými lidmi. Jde o temperamentního psa, který se lehce cvičí. Je vhodný pro jakoukoliv aktivitu, do všeho jde nadšeně. Nutná je řádná socializace a laskavá, důsledná výchova, jinak má toto plemeno sklon k bázlivosti a nevyrovnanému chování. Při zvládnutí výchovy je z bílého ovčáka skvělý rodinný pes pro všechno.  

Srst a zbarvení 

Bílý švýcarský ovčák se chová v polodlouhé a dlouhé variantě srsti. Barva je výlučně bílá. Čenich by měl být černý, oči a drápy ideálně tmavé. Při běžné péči postačí kartáčování jednou za týden, během línání, které bývá intenzivní, je dobré srst vyčesávat alespoň obden. 

Zdraví 

U švýcara se často vyskytuje dysplazie loketních a kyčelních kloubů. Vzhledem k příbuznosti s německým ovčákem se ve zvýšené míře můžeme setkat také se spondylózou a syndromem cauda equina. Bílý švýcarští ovčáci mívají citlivou kůži a zažívání.  

Víte, že… 

Americký a kanadský Kennel club neuznává plemeno bílého švýcarského ovčáka, nýbrž bílého německého ovčáka. Tito psi mají svůj okruh chovatelů a milovníků a chovají se v bílé, krémové i nažloutlé (někdy i hodně nažloutlé) až nazrzlé barvě.