Kdy zajít s králíkem k veterináři?

Každoroční prevence u veterináře 

Stejně jako u člověka, i u králíka je dobré alespoň jednou za rok navštívit veterináře, který zkontroluje, zda je vše v pořádku. Při preventivní návštěvě veterinář vašemu mazlíčkovi změří teplotu, poslechne srdíčko, zkontroluje oči a podívá se do tlamičky, zda nemá králíček přerostlé zuby. Ty případně obrousí speciální frézkou. Preventivní návštěvy jsou velmi individuální a ideální termín návštěvy vždy stanová váš veterinář.   

Součástí preventivní návštěvy je také celkové prohmatání králíčka, zda ho někde něco nebolí nebo nemá někde hnisavé ložisko či bouli. 

Očkování 

Králíčky je třeba každý rok očkovat proti králičímu moru a myxomatóze, a to platí i pro mazlíčky chované v bytě, kteří nechodí ven. Tyto nevyléčitelné nemoci jsou totiž přenášeny hmyzem a končí uhynutím zvířete. 

Kdy očkovat králíka? 

 Ideální je vašeho nového králíčka nechat naočkovat kombinovanou vakcínou v 10. Týdnech. Posilující dávku proti myxomatóze by měl králíček dostat každých 6 měsíců – záleží na typu vakcíny.  

Králičí mor 

Králičí mor přenáší komáři, ale také již infikovaná zvířata či se váš králík může nakazit skrz kontaminované pomůcky, krmivo či vodu. První příznaky nemoci se objevují 1–3 dny po nakažení a typicky se jedná o malátnost, nechutenství, průjem, nekoordinovaný pohyb, vokalizace či křeče.  

Myxomatóza 

Toto virové onemocnění opět přenáší hmyz, který saje králičí krev, tedy hlavně komáři, blechy, roztoči a vši. Nakazit se ale váš mazlíček může i skrze zelené krmivo. Inkubační doba je 6–10 dní, poté se nemoc projevuje překrvením spojivek, výtokem z očí a otokem víček. Typickým příznakem jsou také myxomatózní uzly na hlavě, v okolí očí, uší, nozder a jinde na těle.  

Pastereulóza 

Další nemocí, proti které je králíčka dobré nechat naočkovat je pastereulóza, která probíhá jako zánět dýchacích cest. Nemocný králíček trpí hnisavým výtokem z nozder. Zánět se poté může dále šířit do středního ucha. To se projevuje stáčením hlavičky na stranu, rychlými pohyby očí či nekoordinovanými pohyby. Tato nemoc je léčitelná antibiotiky a vitaminy, avšak se velmi často vrací.  

Příznaky nejčastějších onemocnění  

Kromě virových či bakteriálních onemocnění mohou vaše králíčka trápit další problémy, se kterými je dobré navštívit ordinaci veterináře. Patří mezi ně přerostlé zuby, poruchy trávení, nachlazení či zápal plic. 

Jak poznat přerostlé zuby u králíka? 

Králičí zuby neustále rostou a obrušují se o sebe, avšak někdy toto obrušování není dokonalé a dochází k přerůstání. Králíček, který má příliš přerostlé zuby nemůže dobře přijímat potravu a mohou se mu objevit hnisavá ložiska u kořene zubu. Králíka je tedy dobré sledovat a všímat si, zda neodmítá zejména tvrdou potravu a zda špatně nepolyká. Jestliže má váš mazlíček přerostlé zuby, musíte společně navštívit veterináře a nechat je obrousit. V pokročilejším stádiu, kdy má králík abscesy je potřeba nasadit antibiotika a řešit problém chirurgicky.  

Ke správnému obrušování zubů králíkovi je nejdůležitější neustálý přístup k senu, neboť právě dlouhá stébla sena při jeho žvýkání správně obrušují zuby. 

Jak poznat, že má králík potíže s trávením? 

Zažívací trakt králíka se může ucpat chlupy nebo cizím materiálem či se příliš naplnit vzduchem po konzumaci špatného jídla. Dojde pak k zástavě trávení, která může bez včasné léčby skončit i úhynem zvířete! Králík s ucpaným traktem nepřijímá potravu, je apatický a není schopen pohybu. Bolest se u něj projevuje také skřípáním zubů a nahrbeným postojem. Zpozorujete-li jakýkoliv z popsaných příznaků, ihned se vydejte k veterináři. 

Jak poznat, že je králík nachlazený? 

Králíček, který je vystavený průvanu může velmi snadno prochladnout a chytit zápal plic. Toto onemocnění obvykle probíhá skrytě, proto je důležité všímat si i těch nejjemnějších příznaků jako je únava. Dále můžete zpozorovat namáhavé dýchání a kýchání.  

Dalším častým problémem je králičí rýma. Hlavním příznakem infekční rýmy je výtok z nosu, který má různou podobu – může být vodnatý, hlenovitý, hlenohnisavý a hnisavý.  

Jak s námi nemocný králíček komunikuje 

Kromě toho, že se na vašem králíčkovi nemoc projevuje fyzicky, můžete problém vyčíst i z jeho chování a komunikace. Nemocné zvíře se většinou zavírá do sebe, je zježené a má přivřené oči.  

Pokud vašeho králíčka něco trápí, může skřípat zuby. Když králík chrochtá, cítí se v ohrožení a ve stresu. A jestliže cítí strach a bolest, vydává vřeštivý zvuk.  

Nemoci přenášené parazity  

Stejně jako kočky nebo psi, i králíci se mohou snadno setkat s parazity, kteří v jejich tělíčkách mohou napáchat obrovské škody.  

Kokcidióza 

Toto onemocnění je způsobeno jednobuněčnými parazity rodu Eimeria, kteří často napadají malé králíčky ve věku 5–7 týdnů. Kokcidióza se na ně přenáší z výkalů matky a pokud se na ni přijde včas, je léčitelná. Napadená mláďata bývají apatická, hubená, shrbená, dehydratovaná a skřípají zuby. Mezi další nebezpečné příznaky patří průjem nebo naopak zácpa, nadměrná produkce a změna tvaru výkalů. Nemoci se dá předejít především správnou výživou s dobrou hygienou prostředí. Více o kokcidióze se dočtete v našem článku.

Ušní svrab 

Ušní svrab má u králíků na svědomí prašivka králičí, která způsobuje krustózní zánět ucha a zevního zvukovodu. Králíčka také trápí úporné svědění. Naštěstí je toto onemocnění snadno léčitelné antiparazitiky. 

Dravčíkovitost 

Při napadení dravčíkem vzniká šupinovitý zánět kůže na hřbetu a zádech napadeného králíka. Léčba probíhá s antiparazitiky.  

Jak ochránit králíka před parazity při pobytu venku? 

Jestliže vašeho králíčka berete na procházky nebo na pastvu ven, pak jeho kožíšek může být v nebezpečí. V trávě a na stromech totiž zvláště na jaře číhají klíšťata a další parazité. Naštěstí je na trhu již spousta antiparazitik, která ho před nimi mohou ochránit. Využít můžete například antiparazitní pěnu, sprej nebo spot – on. Všechna tato antiparazitika se vtírají do kožíšku a působí po několik týdnů.  

Kastrace 

Kastrace králíků je prevence nežádoucího rozmnožování (pokud chcete samici a samce), mohou potlačit nežádoucí chování (podporují čistotnost a snižují riziko agresivního chování, je-li provedena včas), ale hlavně předchází zdravotním potížím. 

Kastrace samce 

Samci mohou kastraci podstoupit zhruba kolem 12. týdne život. Po operaci mohou být klidnější a méně agresivní. Kastrovaný samec také méně zapáchá a neznačkuje. Samec po kastraci nebude vyhledávat samice, tudíž může mít klidnější a spokojenější život. 

Kastrace samice 

Kastrace samiček se provádí ve věku 4- 6 měsíců. Při operaci se odstraňuje celé děloha a vaječníky, což je dobré jako prevence nádorů. Podle studií se u zhruba 80 % samiček do 5 let vyvine rakovina dělohy, takže včasná kastrace může vašemu mazlíčkovi bez nadsázky zachránit život. Kromě toho se vyhnete teritoriálnímu a agresivnímu chování, které nevykastrované samičky vykazují vždy na jaře.  

Více o kastraci se dočtete v našem článku.