Země původu: Velká Británie 

Klasifikace FCI 

Skupina 3: Teriéři 

Sekce 3 – Teriéři typu bull  

Bez pracovní zkoušky.  

Výška 

35,5 – 40,5 cm 

Historie v kostce 

Historicky byli psi tzv. psi typu bull nejprve využívaní k zápasům se zvířaty, hlavně s býky a poté k nechvalně známým psím zápasům, kterými se zprvu „bavili“ chudí dělníci. Mezi předky „stafíka“ patří angličtí buldoci, kteří byli křížení s teriéry a vznikl tak „bull and terrier“, který byl vzhledem dnešnímu stafordšírskému bulteriérovi podobný. Časem se do šlechtění plemene přidal také třeba dalmatin či white terrier. Chovatelé bull and terriérů se údajně časem rozdělili; jedni chovali bílé teriéry a usilovali o výrazný klabonos a další šlechtili stafordšírského bulteriéra v různých barvách, ačkoliv stále v „bull“ typu, tak přeci jen vzhledově odlišném od bulteriéra. Bull and teriéři byli nejoblíbenější v 19. století v anglickém hrabství Staffordshire. V křížení potomků buldoků a teriérů pokračovali neřízeně dál hlavně horníci a pracovníci hutí. Ti potřebovali na krmení nenáročné psy, kteří nesměli nikdy zavrčet na člověka, museli být snášenliví a nechat sebou manipulovat cizími lidmi. Takoví psi byli cenění v psích zápasech. O uznání plemene Kennel Clubem se významně zasloužil Joseph Dunn a to roku 1935. FCI uznalo „staffbulíky“ roku 1987. U nás se první jedinec objevil až roku 1989, nicméně šlo o fenu, která do chovu tehdy nikterak nezasáhla. Český chov založila až fena Alice vom Crownhill. 

Povaha 

Stafordšírský bulteriér se jeví jako ideální pes, protože je inteligentní, nebojácný, málo štěká, má příjemnou střední velikost, je aktivní a svému pánovi a jeho rodině je velmi loajální. Právě jeho láska k rodině a dětem je pověstná, je nutné zmínit i jeho přezdívku „nanny dog“. K dětem je trpělivý, což však neznamená, že by tato vlastnost měla být zneužívána a mělo by se dětem dovolit, aby se k psovi chovali bez respektu nebo dokonce hrubě! I u něj, stejně jako u všech psů platí, že by pes a dítě neměli nikdy zůstat spolu bez dozoru. Jako u všech bull plemen, i u „staffbulíka“ je nutné dbát o to více na dobrou socializaci se psy a dalšími zvířaty, se kterými se pes během života setká. Jde o učenlivé plemeno, které potřebuje žít se svou rodinou v těsné blízkosti. Rád se mazlí a vřele hlídá také cizí lidi – historicky nebyl staffbulík nikdy trénován proti lidem. Stále jde ale o aktivní plemeno, které potřebuje zaměstnat; vhodnou aktivitou jsou různé bull sporty, caniscross, agility či „jen“ dlouhé procházky s páníčkem.  

Srst a zbarvení 

Srst stafordšírského bulteriéra je hladká a hustá, stačí ji jednou za čas projet kartáčem či gumovým hřbílkem. Povolené barvy jsou černá, modrá, červená, plavá, žíhaná (tyto barvy možné i s bílou) a bílá barva. Černá s pálením nebo játrová barva je vysoce nežádoucí. 

Zdraví 

Kromě možných problémů s klouby (hlavně během dospívání, proto je třeba pohyb dávkovat rozumně) se mohou vyskytovat onemocnění kůže (demodikózy) a očí (zejména perzistující hyperplastický primární sklivec, šedý zákal a hereditární katarakta).   

Víte, že… 

Stafordšírský bulteriér, jako jediné plemeno, má svůj znak. Jde o uzel připomínající obrácený preclík. Tento znak byl symbolem kraje Staffordshire a symbolizoval soudružnost. Ve spojitost s tímto plemenem jde o významné pouta člověka a jeho psa.