Základní druhy křečků

Jsou aktivní zejména brzy ráno a poté večer a v nočních hodinách (i když výjimky se najdou), proto bychom si jejich pořízení měli dobře promyslet, protože neustálé budení spících křečků během dne jim způsobuje zbytečný stres. Jako všechna ostatní zvířata i křečci potřebují vytvoření vhodného prostředí pro chov a správnou péči, která by měla být navázaná právě na konkrétní druh. Nejčastěji chované druhy křečků jsou:

Křeček syrský (Mesocricetus auratus)

Také nazývaný křeček zlatý nebo křeček medvědí. Prvního křečka syrského se podařilo odchytit zoologovi Aharonimu v Sýrii v roce 1930 a abychom byli přesní, šlo o samici s mláďaty v blízkosti města Aleppo. Z potomstva těchto křečků dnes pocházejí všechny chované křečci syrští.

Tento robustní druh dosahuje v dospělosti velikosti více než 15 cm a hmotnosti téměř 200 g. V dnešní době existuje obrovské množství různých barevných variant. Základní zbarvení je tzv. agouti (s charakteristickou kresbou, ale v různých barevných variantách) a další zbarvení jako černá, albino, šampaň atd. Kromě toho se můžeme setkat s různou délkou srsti a také typem srsti. Vzhledem k velikosti tohoto křečka je doporučena klec s délkou kolem 70 cm. Při dobré péči se dokáže dožít kolem 3 let.

Křeček džungarský (Phodopus sungorus)

Přirozený výskyt tohoto malého druhu hlodavce je vázán na travnaté stepi jižní a střední Sibiře, Kazachstánu a severní oblasti Číny, kde si vytváří nory často až do hloubky jednoho metru, a během zimních měsíců přebývá v noře s vytvořenými zásobami.

Tento druh dorůstá do délky 12 cm a jeho hmotnost se může pohybovat kolem 50 gramů. Pohlavní dospělosti dosahuje už ve věku tří měsíců a samička může mít až 10 mláďat několikrát za rok. Kvůli vysoké reprodukční schopnosti a také možné vzájemné agresi je lepší chovat tento druh samostatně – i když někteří chovatelé uvádějí i možnost společného chovu (v dostatečně prostorné kleci). Kromě základní barvy agouti byly vyšlechtěny i další barevné varianty – safírová, bílá a merle. Při dobré péči se křeček dokáže dožít až 3 let.

Křeček Roborovského (Phodopus roborovskii)

Je to méně často chovaný druh křečka, i když se postupně začíná těšit větší popularitě. Jde o nejmenšího z chovaných druhů křečků, který dorůstá maximálně 7 cm s hmotností kolem 30 gramů. Jeho domovinou jsou suché oblasti Mongolska a severní části Číny, a pustinnému prostředí přizpůsobil i své přirozené zbarvení (agouti) – písčitě zlatá srst s tmavší podsadou a bílou spodní stranou těla a na tlapkách srst (podobně jako křeček džungarský).

V zajetí se však podařilo vyšlechtit více barevných variant jako cinnamon – skořicová, mottled – skvrnitá. Tento druh křečka je možné chovat také v dostatečně prostorné kleci či akváriu. Nejsou zdatní lezci, proto by ubikace neměla být příliš vysoká – aby se předešlo zraněním při pádu. Chov je možný i ve skupině, ale je třeba sledovat možnou agresi a také myslet na vyšší reprodukční schopnost křečků. Vzhledem k malé velikosti se tento křeček určitě nehodí pro malé děti, které by mu při neopatrné manipulaci mohly ublížit. Při dobré péči se mohou dožít 2 a zřídka i 3 let.

Bc. Ľudmila Vargová, ambasádorka Super zoo, vedúca zmeny Super zoo Prešov Ľubotice

11.1.2026