Kloš jelení a naši domácí mazlíčci

Kloš jelení a naši domácí mazlíčci

Co je to kloš jelení?

Kloš jelení (Lipoptena cervi), lidově přezdívaný lojnice, je druh dvoukřídlého hmyzu (mouchy), který se živí krví savců. Tento parazit je přizpůsobený životu v srsti lesní zvěře, zejména jelenů, srnců a divočáků. Může se však stát, že si jej přinesete jako nechtěný „suvenýr“ z procházky lesem se svým mazlíčkem. Není však žádný důvod k panice – povíme vám, jak na něj!

Jak poznáte lojnici?

Na rozdíl od klíštěte má kloš jelení křídla – ovšem jen do chvíle, kdy si najde hostitele. Po dosednutí na tělo zvířete křídla odhazuje a zbytek života tráví jako cizopasník v jeho srsti.

Tělo kloše je ploché, tvrdé a tmavohnědé, velké 4–7 mm. Díky tomu se dokáže snadno prodírat hustou srstí a pevně se přichytit k pokožce.

Kde může můj domácí mazlíček tohoto parazita chytit?

Kloš jelení se nejčastěji vyskytuje v listnatých a smíšených lesích, ale narazit na něj můžete i v křovinách, parcích či polnohospodářských krajinách. Nejaktivnější je na konci léta a na podzim (srpen–říjen). Při mírných zimách se však může objevit i v jiných obdobích.

Domácí zvíře ho může chytit:

• během procházky v lese či při toulání po loukách a křovinách,
• při kontaktu s divokou zvěří či jejími stopami,
• při pobytu v loveckých oblastech nebo v blízkosti obory.

Nemusíte ovšem podléhat panice – lojnice obvykle jako svého hostitele preferuje lesní zvěř.

Jaká rizika tento parazit představuje?

Kloš nepředstavuje pro vašeho domácího mazlíčka vysoké či život ohrožující riziko jako například klíště. Mezi hlavní rizika patří:

1. Fyzické poškození a nepohodlí

• Kloš se pevně přisaje a živí se krví – tím způsobuje štípance, bolestivé záněty a svědění.
• Zvířata na štípance často reagují intenzivním škrábáním, okusováním či vykusováním srsti, což vede k podráždění kůže nebo dokonce k sekundárním infekcím.

2. Alergické reakce a kožní problémy

• Někteří psi a kočky mohou mít na kloše alergickou reakci – typické jsou otoky, začervenání, vyrážky a tzv. horká místa.
• Opakované kousance mohou způsobit dermatitidu nebo zhoršit již existující kožní problémy.

Jak zjistím, že má můj mazlíček tohoto parazita?

Vzhledem k jejich tvrdému, plochému a rychle lezoucímu tělu je kloše velmi těžké zpozorovat. Mezi běžné příznaky patří:

• pes či kočka se často škrábe na jednom místě (obvykle krk, uši či hřbet),
• vykusování srsti nebo nervózní chování při dotyku v určitých oblastech,
• po procházce lesem se zvíře chová neklidně a podrážděně,
• nález živočicha podobného klíštěti či mouše, který se pevně drží a rychle leze.

Jak s klošem bojovat?

1. Prevence před napadnutím

• Používejte veterinárně doporučovaná antiparazitika s repelentním účinkem. Jelikož si tento druh parazita vybírá primárně lesní zvěř, nemusí na něj být běžná antiparazitika stoprocentně účinná.
• Vyhýbejte se lesním a zarostlým oblastem v období výskytu klošů (zejména v srpnu a září).
• Po každé procházce psa či kočku důkladně prohlédněte, hlavně za ušima, na krku, ve slabinách a v husté srsti.

2. Jak odstranit kloše ze srsti

• Kloš je rychlý a pevně se drží, proto je nejlepší odstranit ho pinzetou. Na rozdíl od klíštěte není třeba ho vykrucovat – stačí chytit a vytáhnout.
• Pokud se kloš přisaje, může způsobit malou ranku – tu je vhodné vydezinfikovat (ideálně veterinární dezinfekcí).

Jaké mohou být komplikace?

• Neléčené štípance mohou způsobit infikované rány, bolestivá místa a sekundárně i záněty kůže.
• Pokud je zamoření vážné nebo zvířeti způsobuje výrazné nepohodlí, veterinář může doporučit lokální či systémovou léčbu, která může zahrnovat protizánětlivé léky, antihistaminika či jiné prostředky na zmírnění kožní reakce.
• Opakované napadení může u některých zvířat vést k chronickým kožním problémům nebo psychickému stresu.
• U velmi citlivých či alergických zvířat se mohou výjimečně objevit i anafylaktické reakce.
• Přehnané škrábání či vykusování může vést k sebepoškozování a nutnosti léčby antibiotiky či kortikoidy

Mgr. Mária Bujnovská, Partnership manažér Super zoo

18. 8. 2025