Klec a ohrádka pro psy a štěňata
Méně času pro domácí mazlíčky
V životě každého pejskaře nastávají situace a události, kterých se čtyřnohý mazlíček nemůže zúčastnit. Je velmi důležité, aby pes uměl odpočívat a zvládal být doma i sám. Právě zde však někdy vzniká problém – separační úzkost. Jak jí lze předcházet nebo ji zmírnit?
Separační úzkost u psa
Separační úzkost patří mezi úzkostné poruchy chování psa a, jak už název napovídá, jde o úzkost z odloučení od majitele. V mnoha případech může přerůst až v panický strach. V současnosti je stále běžnější brát psa téměř všude s sebou, což je z pohledu socializace velmi pozitivní. Z preventivního hlediska je však stejně důležité učit psa nebo štěně postupně, po malých krocích, zvládat i samotu.
Prevence separační úzkosti
Pokud chceme separační úzkosti předcházet, základem tréninku je schopnost psa odpočívat a mít své vlastní bezpečné místo. Tím bývá nejčastěji pelíšek nebo deka, kde má pes klid a cítí se komfortně. Stále častěji se s tímto konceptem spojuje také klec pro psa, která má sloužit jako bezpečné útočiště a zároveň jako praktická pomoc pro majitele.
Deku nebo pelíšek je vhodné umístit přímo do klece, aby si pes klec spojoval s něčím příjemným. Měl by ji vnímat jako místo, kde si může uložit své hračky, v klidu žvýkat oblíbenou dobrůtku nebo jednoduše odpočívat. Správně naučený pes se klece nebojí a v mnoha situacích se může stát velkým pomocníkem, například při cestování, návštěvách, hospitalizaci na veterinární klinice nebo v domácnosti s hosty, kteří se psů bojí.
Pes, který je v kleci, má omezený přístup k nábytku, obuvi či jiným předmětům v domácnosti a zároveň se výrazně snižuje riziko úrazu během nepřítomnosti majitele.
Učení psa samotě
Bez ohledu na to, zda máte doma štěně nebo staršího psa z útulku, je důležité postupně ho přivykat na to, že může zůstat sám doma. Tento proces vyžaduje čas, důslednost a trpělivost. Trénink by měl začínat velmi jednoduše, například krátkými odchody z místnosti do místnosti se zavřenými dveřmi.
Později je možné zařadit krátké, nepravidelné odchody z domu na několik minut a postupně tento čas prodlužovat. Přehnané loučení před odchodem a stejně přehnané vítání po návratu patří mezi nejčastější chyby, které mohou úzkost ještě prohloubit.
Nuda versus úzkost
Rozdíl mezi psem, který se doma „jen“ nudí, a psem trpícím separační úzkostí je výrazný, i když ne vždy na první pohled zřejmý. Pes, který se nudí, je schopen odpočívat, lehnout si na své místo a střídat aktivitu s klidem. Pes se separační úzkostí však prožívá stres po celou dobu, kdy je sám, a není schopen se uvolnit.
Majitelé si často mylně spojují štěkání nebo ničení předmětů automaticky se separační úzkostí. V praxi však velmi často jde právě o nudu a nedostatek podnětů.
Mentální a fyzické vytížení psa
Platí obecné pravidlo, že unavený pes je spokojenější pes. Míra vytížení závisí na plemeni, věku a temperamentu, důležitá je však kombinace fyzické aktivity a mentální stimulace. Procházky, během nichž má pes možnost aportovat nebo čichat, jsou ideálním způsobem, jak ho přirozeně unavit.
Čichání je pro psy základním způsobem poznávání světa a má zároveň uklidňující účinek. Právě proto jsou čichací deky nebo interaktivní hračky plnitelné pamlsky vhodným pomocníkem při zvládání samoty. Pes se soustředí na hledání potravy a jeho pozornost se přesměruje z odchodu majitele na konkrétní aktivitu.
Práce se spouštěči stresu
U psů se separační úzkostí se doporučuje pracovat také se spouštěči, které stres vyvolávají. Mezi nejčastější patří zvuk klíčů, oblékání bundy nebo obouvání bot. Tyto úkony je vhodné provádět i tehdy, když se nikam nechystáte, aby si pes přestal vytvářet negativní asociace.
Cílem tréninku je, aby pes přestal sledovat každý pohyb majitele a dokázal se soustředit na sebe a své prostředí. Tento stav je možné dosáhnout pouze pravidelným tréninkem a důsledným přístupem.
Podpora při zvládání stresu
Odchody a odloučení jsou pro psy se separační úzkostí velmi stresující, a to i v případě, že jsou fyzicky unavení. V takových situacích mohou pomoci přípravky na přírodní bázi, například oleje nebo doplňky určené ke zklidnění psa. Tyto produkty se využívají také při jiných stresových situacích, jako jsou bouřky, ohňostroje nebo změna prostředí.
Druhý pes jako řešení
Pořízení druhého psa ve snaze vyřešit separační úzkost bývá častou chybou. V případě skutečné separační úzkosti nový pes problém neřeší. Tato možnost může fungovat pouze tehdy, pokud první pes netrpí úzkostí, ale pouze nudou.
Kdy vyhledat odbornou pomoc
Pokud ani po delším období domácího tréninku nedochází ke zlepšení, je vhodné obrátit se na zkušeného trenéra psů nebo odborníka na chování. Vyhledání odborné pomoci není selháním, ale zodpovědným krokem v péči o psa.
A především se na svého mazlíčka nezlobte a netrestejte ho za toto jeho nechtěné chování. Dejte mu lásku, trpělivost a hodně, hodně času. Zlepší se to.
