Bengálská kočka

Leopard v rouše kočičím – to je bengálská kočka, která je sice divoká vzhledem, ale určitě ne povahou. Bezesporu patří mezi nejkrásnější plemena koček vůbec.  

Země původu  

USA 

Zařazení FIFE 

Kategorie III. – Krátkosrsté a somálské kočky 

Historie v kostce 

Dá se říct, že jde o plemeno relativně nové – vzniklo v polovině 20. století křížením divokých asijských koček bengálských s domestikovanými kočkami. Šlechtění započalo tehdy, když se zjistilo, že divoké kočky jsou rezistentní vůči viru smrtelné kočičí leukémie FeLV (tato rezistence přetrvává i u současných bengálských koček). Tento vědecký experiment vedla Jean Sugden (Mill), která usilovala o vytvoření kočky s divokým vzhledem, ale společenskou povahou. Spojilo se tedy příjemné s užitečným, ale výsledek už tak příznivý nebyl; kocouři byli neplodní a koťata se nedala ochočit. O několik let později, přesněji v roce 1975, se Jean k experimentu vrátila a roku 1983 si projekt vzal na starosti profesor z univerzity Centerwall v Kalifornii. I přes potíže, které první generace koček provázely, FIFE oficiálně roku 1999 toto plemeno uznala. 

Povaha 

Bengálka je temperamentní, aktivní a upovídaná kočka, která rozhodně nebude lenošit většinu dne na gauči. Domácnost je nutné dostatečně vybavit škrabadly, odpočívadly a dalším kočičím nábytkem tak, aby se dokázala zabavit a uspokojila svou potřebu pohybu. Nejspokojenější bude ve větším bytě/domě s přístupem ven (pouze ve venkovní, zabezpečené voliéře pro kočky!). Nikdy nepohrdne společnou hrou se svým člověkem, při které potrénuje své lovecké schopnosti, které jsou excelentní; soužití s drobnými savci nebo ptactvem se proto nedoporučuje. Bengálská kočka se zpravidla neupíná jen na jednu osobu a je povahou spíše extrovertní; vyžaduje pozornost a před návštěvami se neschovává. Určitě není agresivní, jak by se mohlo zdát. Díky její vysoké inteligenci ji lze naučit i různé kousky – ke své spokojenosti potřebuje kromě fyzické také psychickou stimulaci. Bengálka je nerada sama, proto je vhodné mít ideálně kočky dvě, nicméně velmi dobrý vztah si může vytvořit i se psem. Jak jsme zmiňovali výše, bengálská kočka je velmi aktivní, inteligentní a hlučná kočka a tyto faktory kladou na její majitelé požadavky, které by neměly být brané na lehkou váhu. Bengálka, která něco chce, dokáže vymyslet šibalské způsoby, jak to získat. Zkrátka, tento pokojový leopard není sice pro každého, ale život s ním rozhodně není nuda.  

Péče o srst 

Srst bengálské kočky je hustá, velmi příjemná na omak, ale není náročná na údržbu, proto ji postačí jednou týdně vyčesat měkkým kartáčem pro udržení žádoucího lesku.  

Zdraví 

Mezi poměrně časté onemocnění těchto koček patří PRA (progresivní atrofie sítnice). Bengálka obecně nepatří mezi náchylné kočky, naopak.  

Víte, že… 

Bengálská kočka má širokou škálu zvukových projevů. Nejzajímavější je asi zvuk podobný syčení krajty. Další zvláštností je, že bengálská kočka miluje vodu – pravděpodobně nejvíce ze všech domestikovaných plemen koček. Velmi ceněné je na bengálkách jejich zbarvení, které může být v odstínech od sytě hnědé/oranžové přes zlatavou až po bělavou. Skvrny jsou nepravidelné a velmi žádané jsou tzv. rozety.