Exotická kočka

Země původu: USA 

Zařazení FIFE: Skupina I. – Perské a exotické kočky 

Historie v kostce 

Perské kočky, které jsou přímými předky exotických koček, jsou považované za jedny z nejstarších plemen koček. Pochází ze Středního východu a není doposud jisté, zda se do Evropy dostali v 16. nebo 17. století. V Americe se v 50. letech 20. století začaly perské kočky křížit s kočkami americkými krátkosrstými a britskými kvůli získání perských koček s lépe udržovatelnou, praktičtější srstí. A podařilo se – netrvalo tolik generací a výsledkem byli kočky s plochým čenichem, mohutným tělem, ale hlavně kratší, nadýchanou srstí. FIFE uznala toto plemeno roku 1984. 

Povaha 

Pokud toužíte po perské kočce, ale odrazuje vás náročná péče o srst, je pro vás exotická kočka trefou do černého. Zachovala si její fyzické vlastnosti i charakter. Pro koho se hodí? Zejména pro starší lidi nebo lidi, kteří touží po kočce, ale nechtějí akční, temperamentní šelmu. “Exoťanda“ je velmi klidná, dá se říct, až téměř líná kočka, která ocení pohodlí a mazlení. Jsou mírumilovné a vyrovnané, ale mají rády svůj klid, takže tahání z místa na místo nebo rušení svého klidu nemají rády. To z nich nedělá kočky vhodné do domácností s menšími dětmi. Jako jedno z mála plemen koček jim nevadí samota, není tedy nutné chovat je po dvou.  

Péče o srst 

Měkkou, takřka plyšovou srst je třeba alespoň dvakrát týdně řádně prokartáčovat. Zvýšenou péči věnujte srsti kolem očí, exotické kočky totiž trápí slzení z očí. 

Zdraví 

Zdravotní potíže způsobuje především brachycefalie (výrazně zkrácená čenichová partie). Od toho se odvíjí potíže s dýcháním a se zuby. Často se objevují výše zmíněné potíže s očima – slzení v souvislosti s podrážděním způsobeným prachem nebo jinými nečistotami. Dalším rizikem je dědičná polycystická choroba ledvin, která lze ale naštěstí podchytit testováním chovných jedinců.

Mgr. Robert Schemmer, Training & Development Expert Super zoo 

7.2.2026