Stručně o zimování 

Zimování není podmínkou, ale je to součást života suchozemských želv, kterou nikdy neztratí. Želvy, které nezimují, často strádají. Zimování se ale musí provést správně, jinak můžete spíše ublížit. V zásadě zimujeme pouze dospělé a zdravé jedince. Důvod zimování je prostý - a to nevhodné podmínky v přírodě, při kterých by želva zimu nepřežila. Jakmile spadnou teploty pod 10 °C tak se želvy uchýlí k hibernaci. V místech, kde jsou zimy teplejší (např. kolem 23 °C) želvy během zimy nespí tak tvrdě a mohou se i několikrát za období probudit. 

Které želvy nezimují 

Často chované evropské a balkánské druhy želv se ve volné přírodě k zimnímu spánku zpravidla ukládají, ale existují i tropické druhy, které tuto potřebu nemají. Nechcete-li se tedy zimováním zabývat, pořiďte si například želvu pardálí či uhlířku. Pokud chováte druh želvy, který zimuje, pak je třeba, abyste co nejvíce hlídali její zdravotní stav. Důrazně se nedoporučuje zimovat želvu příliš mladou nebo naopak starou. Želva, která bude zimovat, musí být po všech stránkách fit! 

Příprava na zimování 

Na zazimování želvu připravujte už od října. Postupně snižujte dobu svícení, omezujte množství krmiva a můžete želvičku i častěji koupat ve vlažné vodě, aby se dobře před hibernací vyprázdnila. Po zhruba 4-6 týdnech želvu přesuňte do „hibernační bedýnky“. Bedýnka by měla být prostorná, aby se v ní mohlo zvíře hýbat. Nezapomeňte ji vystlat terarijním substrátem, který je potřeba dobře navlhčit. 

Poté želvu z teplého bytu přesuňte na chodbu, kde je chladněji, nebo bedýnku přikryjte prodyšnou látkou, která v bedýnce vytvoří tmu. Želvu je třeba často kontrolovat, zda je v pořádku. Následovat budou další přesuny do chladnějších míst – garáž, sklep… Konečná teplota zimoviště by měla být okolo 1-5 °C. Pokud tuto teplotu nikde doma nemáte, můžete želvu uložit do lednice.  

Jak probíhá zimování 

Během zimování želva nepřijímá žádnou potravu a nevyvíjí příliš velkou aktivitu, ale není pravda, že by jen spala. Právě proto je důležité, aby byla bedýnka, ve které zimuje, dostatečně prostorná. Želva se totiž občas sama probudí a pohybuje. Doba zimování závisí na tom, kdy se v daném roce začíná oteplovat. Želva může klidně hibernovat 3-4 měsíce. Během té doby ji však navštěvujte a kontrolujte její váhu. Pokud příliš zhubla, je třeba hibernaci ukončit.  

Jak probíhá odzimování 

Stejně jako nemůžete želvičku prostě najednou vložit do lednice, i proces odzimování musí být postupný. Pokud jde o venkovní želvy, obvykle se na něj připravujeme již během března (ale opravdu záleží na počasí, například v roce 2021 byla zima delší než obvykle). Želvy chované doma můžeme odzimovat prakticky kdykoliv máme pocit, že je už čas.  

Stejně jako při zazimování jsme želvu postupně zvykali na nižší teploty, při odzimování tento proces zopakujte opačně. Tedy želvu nejprve přesuňte do garáže či sklepa. Zde ji nechte stále zakrytou cca 14 dní a pravidelně ji kontrolujte. Jakmile začne být aktivní, můžete ji ihned přesunout na teplejší místo. Pokud aktivní ještě není, přesuňte ji opravdu až po 14 dnech.  

Když už je želva v místnosti s pokojovou teplotou, můžete ji odkrýt. Nicméně ji asi týden udržujte mimo sluneční světlo či topení. Ideální je nějaké stinné místo. Pokud želva stále není moc aktivní, můžete ji znovu částečně zakrýt.  

Jestli želva aktivní je a začíná prozkoumávat terén, můžete ji začít koupat ve vodě, která má stejnou teplotu jako vzduch. Želvu ve vodě nechte 15–30 minut, poté ji můžete umístit do terária a začít svítit 10–12 h denním světlem, po dobu 1-2 dnů zatím bez bodového. Poté můžete želvě nabídnout misku s vodou a krmení. V případě, že želva reaguje normálně a zdá se být v pořádku, můžete zapnout veškeré osvětlení (kromě UV) a želvu pár dní pozorujte. Pokud nejsou žádné komplikace, můžete se o želvu starat jako dříve.  

Na co si dávat pozor  

Zimování je pro želvy přirozené, avšak ani v přírodě nemusí jít vše jako po másle. Je třeba si uvědomit, že zimovací želva je několik měsíců úplně bezbranná, proto ji dobře chraňte před možnými útoky hlodavců. Rozhodně ji tedy nedoporučujeme přezimovat v krabici z papíru, ale raději v teráriu, do kterého se nic nedostane! Nesmíte ale ovšem zapomenout, že želva i v hibernaci potřebuje přísun čerstvého vzduchu. Také dbejte na to, aby byl substrát v teráriu stále vlhký.  

Kdykoliv budete mít pocit, že je s vaší želvou něco špatně, raději hibernaci (postupně!) ukončete a rozhodně nic nezkazíte, když se poradíte s vaším veterinářem. Pokud želva nebyla na svůj spánek dobře připravena nebo byla nemocná, nemusí se už probudit. Proto si v případě domácího chovu zimování dobře rozmyslete!