Cvrček domácí ks M-L - Acheta domestica

Cvrčci domácí jsou skvělým zdrojem potravy pro vaše zvířata. Jsou bohatí na proteiny, vitamíny a minerály, což přispívá k jejich zdraví a vitalitě. Chov cvrčků je navíc ekonomický a ekologický způsob, jak zajistit stálý přísun kvalitního krmiva. Můžete si je chovat sami doma a mít tak kontrolu nad kvalitou a čerstvostí krmiva pro vaše mazlíčky.

Domácí cvrček je hmyz z čeledi cvrčkovití. Pochází z jihozápadní Asie, ale díky snadnému chovu se rozšířil po celém světě. Je to populární krmivo pro plazy, obojživelníky, ptáky a další hmyzožravce. Cvrčci jsou nenároční na chov, rychle rostou a jsou výborným zdrojem proteinů a dalších živin.

Domácí cvrčci jsou společenští a nejlépe se jim daří ve větších skupinách. Jsou aktivní především v noci, kdy se pohybují po teráriu a hledají potravu. Samci cvrčků cvrlikají, aby přilákali samice a označili své teritorium. Cvrčci jsou poměrně plaší a při ohrožení se snaží ukrýt.

Pro chov cvrčků je potřeba plastový box s dobrou ventilací. Na dno boxu se umístí substrát (např. papírové ubrousky nebo kokosové vlákno) a úkryty (např. kartonové krabice nebo plata od vajec). Cvrčci potřebují stálý přístup k vodě a potravě. Ideální teplota pro chov je 2532 °C.

Průměrná délka života domácího cvrčka je 2–3 měsíce. Na délku života má vliv teplota, vlhkost, strava a genetika. Při optimálních podmínkách se mohou cvrčci dožít i déle.

Samice kladou vajíčka do vlhkého substrátu (např. vlhký kokosový substrát nebo písek). Vajíčka se líhnou po 10–14 dnech. Nymfy se svlékají několikrát, než dosáhnou dospělosti. Rozmnožování cvrčků je poměrně snadné, pokud jim poskytnete vhodné podmínky.

Cvrčci domácí mají hnědé až tmavě hnědé zbarvení. Samci jsou menší než samice a mají na křídlech orgány pro cvrlikání. Samice mají na konci zadečku kladélko, kterým kladou vajíčka. Nymfy (mladí cvrčci) se podobají dospělcům, ale nemají vyvinutá křídla.

Cvrčci jsou všežravci a konzumují širokou škálu potravy. Můžete je krmit ovesnými vločkami, pšeničnými otrubami, zeleninou, ovocem a speciálními krmivy pro cvrčky. Důležité je zajistit jim stálý přístup k vodě, například pomocí napáječky s vatou nebo gelem.

Jsou náchylní k některým chorobám, jako jsou plísňové infekce a virová onemocnění. Důležité je udržovat čisté prostředí a poskytovat jim kvalitní stravu. Pokud si všimnete, že cvrčci jsou letargičtí, ztrácejí chuť k jídlu nebo mají jiné neobvyklé příznaky, měli byste je oddělit od ostatních.

Cvrčci jsou obecně dobře snášenliví k sobě navzájem, pokud mají dostatek prostoru a potravy. Pokud je v teráriu příliš mnoho cvrčků nebo málo potravy, může docházet ke kanibalismu. Cvrčci nejsou vhodní pro chov s jinými druhy hmyzu, protože by je mohli napadat nebo se s nimi křížit.