Parazity

Už ze samotného slova parazit mnohým lidem naskočí „husí kůže“, pokud však chceme účinně chránit sebe a stejně tak naše domácí zvířata, měli bychom o nich něco vědět, protože zcela se jim vyhnout nedá. Parazitismus jako strategie života je nejrozšířenějším způsobem existence na naší planetě. Žijí tak statisíce (podle odhadů více než milion) druhů mikroorganismů, živočichů, hub a rostlin. Paraziti jsou staří jako život sám, v průběhu věků se vyvíjeli a přizpůsobovali měnícímu se prostředí i svým hostitelům.

Jejich existence je po celý jejich život, nebo jeho určitou část, vázána na jiný organismus – hostitele, bez kterého nedokážou přežít, tento vztah je však na úkor hostitelského organismu. Podle místa (lokalizace), kde paraziti na svém hostiteli žijí, je můžeme rozdělit do dvou základních skupin:

• Vnější (ektoparaziti)
• Vnitřní (endoparaziti)

Nejčastěji se vyskytující vnější paraziti u našich psů a koček jsou blechy a klíšťata, na které se v tomto článku zaměříme. Jsou to hematofágní členovci, kteří v důsledku přijímání krve mohou způsobit celkové oslabení organismu a tedy i imunity. Největší riziko však představuje přenos jiných patogenních organismů, které mohou naše zvířata ohrozit na životě. Přestože mnozí paraziti měli převážně sezónní výskyt (klíšťata), v důsledku oteplování se s nimi na mnoha místech Česka můžeme setkat celoročně.

Klíšťata (Ixodida)
Na celém světě je známo více než 800 druhů klíšťat a první zmínky o nich pocházejí již z období 1500 let př. n. l. I když je dosud v Česku zaznamenáno asi 20 druhů, postupně se jejich druhové zastoupení v důsledku klimatického oteplování rozrůstá o teplomilnější druhy a zároveň rozšiřují svůj areál výskytu.

Nejrozšířenějším zástupcem je klíště obecné (Ixodes ricinus). I když je označováno za „tvrdý druh klíštěte“ – podle pevného štítku, který má na hřbetní části, jeho tělo je dostatečně pružné, aby při sání krve dokázalo zvýšit svou hmotnost až 200krát. Jeho životní cyklus se skládá ze čtyř stadií (vajíčko, larva, nymfa, dospělec) a trvá 3 až 4 roky. K úspěšnému završení životního cyklu potřebuje krev od tří hostitelů – všechna vývojová stadia (kromě vajíček) dokážou parazitovat na lidech i psech. Pokud není na hostiteli úspěšné, nevadí, vydrží hladovět až 1 rok (životní cyklus pak trvá o to déle).

Klíště aktivně nevyhledává svého hostitele, pasivně číhá ve vegetaci, na vrcholu stébel trav a bylin ve výšce 0,2 až 1 metr (neskáče ze stromů). Pomocí smyslového orgánu (Hallerův orgán) zachycuje oxid uhličitý, amoniak a vibrace prozrazující blížícího se hostitele, na kterého se přichytí. Prostřednictvím čelistí a pilovitého orgánu (hypostom) prorazí kůži a začíná sát krev. Pes ani kočka však nic necítí, klíště společně se slinami vylučuje do rány látky způsobující lokální znecitlivění a zároveň zabraňující srážení krve. S tím je spojeno i samotné riziko přenosu jiných patogenů, které klíště mohlo získat u předchozího hostitele. Klíšťata jsou jedním z celosvětově nejvýznamnějších přenašečů různých patogenních organismů způsobujících onemocnění, jako jsou borelióza, anaplazmóza, babezióza...

Pokud jsme již na našem psovi či kočce našli klíště, hlavně žádnou paniku, pomocí speciální pinzety či háčku ho můžeme vytáhnout. Včasným odstraněním klíštěte výrazně snižujeme riziko možného přenosu patogenů. Není nutné s klíštětem točit proti směru hodinových ručiček, bodací orgán není ve tvaru šroubu, stačí vytáhnout směrem nahoru tak, abychom mu neutrhlI hlavičku. Klíště NIKDY předem nenatíráme olejem ani krémem, pokud se dusí, je schopné do rány vyvrhnout část předtrávené, infikované krve. Po odstranění klíštěte ranku vydezinfikujeme a sledujeme. V případě vzniku zdravotních komplikací vyhledáme veterináře.

Blechy (Siphonaptera)

Blechy jsou pro mnohé chovatele a jejich domácí zvířata noční můrou. Jde o malý, bezkřídlý druh hmyzu. Celkově je popsáno více než 2400 druhů blech a převážná většina parazituje na savcích. Dospělá blecha je velmi mobilní parazit, který navzdory svým malým rozměrům dokáže překonat vzdálenost několika desítek centimetrů a přitom se vynést do výšky cca 20 cm, při skoku přežívá přetížení 25krát větší než u kosmonautů ve startující raketě.

Blechy jsou pro naše kočky a psy skutečným utrpením, v průběhu dne mohou štípnout průměrně 4–10krát a dokážou absorbovat krev odpovídající 15násobku jejich hmotnosti, v důsledku čehož může zvíře trpět anémií. Štípnutí je pro zvířata bolestivé a dochází k podráždění a lokálnímu poranění kůže, což v kombinaci s neustálým škrábáním může vést k zánětům a vzniku lysin – alergie na bleší kousnutí (FAD). Blechy mohou způsobit onemocnění známé jako tularémie a jsou jedním z hlavních přenašečů tasemnice psí.

Populace, která žije na psovi či kočce, představuje jen asi 5 %, blechy se dokážou neuvěřitelně rychle množit, denně dokážou naklást až 50 vajíček, která nezůstávají přilepená k srsti zvířat, ale volně se uvolňují do prostředí (koberce, boudy, pelíšky, pohovky...), kde se z vajíček vylíhnou larvy, které se později zakuklí a vzniká nová generace blech.

Odstranění blech je zdlouhavější proces, který se skládá ze 3 bodů:

• Zbavit se parazitů – vhodný je sprej či šampon, kterým vyhubíme blechy na psovi či kočce

• Zabránit opětovnému napadení – použití vhodně zvoleného antiparazitárního ošetření (obojek, pipeta...)

• Zbavit prostředí parazitů – larev, které žijí v prostředí, kde se vyskytují naše zvířata (vhodný je speciální sprej proti parazitům do interiéru – pozor, neaplikovat na zvířata, stejně tak je důležité důkladně vysát a co se dá, vyprat) – odčervení psů (kvůli možnému přenosu tasemnice psí)

Jak se můžeme chránit proti parazitům

V chovatelství se obecně vždy snažíme předcházet vzniku zdravotních potíží našich zvířat a stejně tak to platí i při ochraně proti parazitům, zde platí pravidlo, že prevence ve formě vhodného antiparazitika je vždy lepší, účinnější, a především bezpečnější než řešení již vzniklého onemocnění.

Z hlediska působení rozlišujeme 2 základní druhy antiparazitik:

• Repelentní – jsou založeny převážně na bylinných extraktech a esenciálních olejích, které parazity odpuzují, stejně tak do této skupiny můžeme zařadit ultrazvukové odpuzovače
• S účinnou látkou – (nebo kombinací více účinných látek) po kontaktu s danou látkou parazit uhyne

Jaké způsoby antiparazitárního ošetření známe? V prvním kroku bychom se při výběru ideálního antiparazitika měli vždy orientovat podle věku a velikosti psa či kočky a zároveň zohledňovat aktuální zdravotní kondici. Před aplikací antiparazitika je důležité vždy prostudovat příbalový leták. Na výběr je z více způsobů preventivní ochrany:

• Antiparazitární obojky – dlouhodobě nejpoužívanější způsob ochrany proti parazitům, účinná látka se v malém množství kontinuálně uvolňuje na povrch těla psa, kde vytváří ochrannou bariéru, než se vytvoří kompletní ochranná bariéra, může to chvíli trvat až týden. Obojky jsou označovány za jedny z nejdéle působících antiparazitik.
• Pipety „Spot on“ – častá volba chovatelů psů a koček zejména pokud oni nebo samotná zvířata nepreferují obojky, pipeta se obvykle aplikuje podél hřbetní osy zvířete, účinnost je kratší (obvykle 1 měsíc).
• Šampony a spreje – vyznačují se zejména účelným využitím pro okamžité odstranění parazitů ze zvířat, účinnost je však krátká (pozor, nezaměňovat s antiparazitárním sprejem k odstranění parazitů v interiéru).
• Ultrazvukové odpuzovače – fungují na bázi vysílání ultrazvukových impulsů, které ruší (resp. paralyzují) blechy a klíšťata v okolí, psi ani kočky tento zvuk neslyší.
• A jiné

I přes vhodně zvolené antiparazitikum existuje možnost, že si paraziti po určité době vytvoří rezistenci vůči určitému druhu účinné látky, tehdy je vhodné zvolit antiparazitika s jinou účinnou látkou.

Paraziti sice patří k běžným problémům domácích mazlíčků, ale s pravidelnou prevencí je dokážeme účinně držet pod kontrolou. Stačí trochu pozornosti, správně zvolené přípravky a péče o prostředí, ve kterém zvíře žije. Díky tomu můžeme svým čtyřnohým parťákům dopřát zdravější a spokojenější život.

Eva Alakšová, ambasádorka Super zoo, vedúca predajne Super zoo Topoľčany
2.3.2026