Tajemství výcviku psa

Pes je už tisíce let věrným společníkem člověka. Dnes je pro mnohé členem rodiny, partnerem při sportu, pomocníkem při práci nebo jednoduše nejlepším přítelem. Aby bylo soužití člověka a psa příjemné a bezpečné, je nutné věnovat čas jeho výchově a výcviku. Výcvik psa není jen o učení povelů. Je to především způsob, jak budovat vzájemnou důvěru, respekt a kvalitní vztah mezi člověkem a jeho čtyřnohým kamarádem.  

Správně vedený výcvik pomáhá předcházet problémům s chováním a umožňuje psovi lépe se orientovat v každodenním životě. Každý pes, bez ohledu na věk a plemeno, potřebuje jasné vedení a pravidla. Výcvik učí psa reagovat nejen na majitele, ale i na různé podněty a situace v jeho okolí. Taktéž nám pomůže psovi zajistit bezpečné prostředí bez zbytečného stresu. Dobře vycvičený pes je sebevědomější, klidnější a snáze se začlení do běžného rodinného života. 

Kdy s výchovou a výcvikem začít?

Ihned 😊 S výchovou je vhodné začít už od prvních dnů po příchodu štěněte do nového domova. Už v raném věku se pes učí základním návykům, jako je přivolání, chůze na vodítku nebo čistotnost. Stejně tak se však dokážou učit i starší psi. I dospělý pes může úspěšně zvládnout nové povely a změnit nevhodné chování, pokud je výcvik veden trpělivě a systematicky. Každý pes se učí vlastním tempem. Některé povely zvládne za několik dní, jiné si vyžadují týdny pravidelného opakování. Krátké, 10 až 15minutové tréninky několikrát denně bývají účinnější než dlouhá a únavná cvičení. Důležitá je důslednost, pravidelnost a pozitivní atmosféra

Jak psa motivovat?

Základem úspěšného výcviku je pozitivní motivace. Moderní metody výcviku jsou založeny na pozitivním posilování. To znamená, že pes je odměněn vždy, když vykoná požadované chování. Odměnou může být chutný pamlsek, oblíbená hračka, hra nebo jednoduchá slovní pochvala. Na každého psa platí něco jiného.

Při pozitivním výcviku se zvíře učí ochotněji a rychleji, buduje se vzájemná důvěra, snižuje se stres během tréninku a pes si vytváří pozitivní vztah k práci. Naopak fyzické tresty nebo křik mohou vést ke strachu, nejistotě nebo agresivnímu chování. Pes sice může poslouchat, ale dělá to ze strachu, nikoli z důvěry a radosti.

Jaké základy by měl ovládat každý pes?

Pes se učí po celý život. Učení probíhá nejen během samotného tréninku, ale i při každodenních činnostech, jako jsou procházky, hry, krmení nebo kontakt s ostatními lidmi a zvířaty. Proto je důležité, aby byl majitel důsledný ve svém chování a poskytoval psovi jasná pravidla.

První, co se štěně naučí, je reagovat na své jméno. Dalším důležitým základem bezpečného soužití se psem je přivolání. Tento povel můžeme cvičit každý den při běžných situacích. Psa odměníme vždy, když k nám přijde. Nejdříve to zkoušíme doma v klidu, a když to pejsek zvládne, přidáváme různé rušivé situace. Mnoho psů má například problém s odvoláváním od jiných psů a podobně. Důležitá je trpělivost, důslednost a pravidelné opakování. Pokud si pejsek tento povel zautomatizuje, máme vyhráno.

Zejména po pořízení štěněte nám domácnost a mnohdy i psychickou pohodu zachrání včasné zvládnutí hygienických návyků. Hlavně menší štěňata je potřeba venčit co možná nejčastěji. Mějme na mysli, že se vyprazdňují zejména po spánku a po jídle. Pokud si na trénink čistotnosti vyhradíme dostatek času, kdy můžeme štěně pozorovat, odmění se nám jeho rychlým zvládnutím. V některých situacích mohou být užitečnou pomůckou hygienické podložky, například u velmi mladých štěňat, během rekonvalescence, při cestování nebo v případech, kdy není možné zajistit okamžité venčení. Z dlouhodobého hlediska je však cílem naučit psa vykonávat potřebu venku. Zde nám práci s výcvikem usnadní použití speciálních kapek, které pejska motivují vybrat si k vyprázdnění právě toto místo. Je však potřeba je aplikovat několikrát denně.

Procházky se psem nám může snadno znechutit nezvládnutá chůze na vodítku. Mnoho pejsků na procházce majitele neustále tahá. Často to řeší majitelé velkých psů. Pokud si nevíme rady, je vhodné navštívit trenéra, který nám pomůže upravit chyby, které při vodění psa děláme. Nelze to však zanedbat ani u menších plemen, která nás sice nepotáhnou takovou silou, ale stejně jim škrcení se na napnutém vodítku neprospívá.

Často se stává, že se pes na majitele naváže natolik, že jeho odchod a následnou samotu zvládá jen velmi těžko. Může se u něj vyvinout separační úzkost, kdy psi vyjí, štěkají, poškozují zařízení bytu, nebo dokonce sami sebe. Ideálním řešením je začít prevencí ještě předtím, než se problém rozvine. Proto pejska učíme klidně zůstat o samotě, ideálně ještě dříve, než musíme opustit domov na delší dobu. Můžeme mu doma nechat hračky nebo žvýkací pamlsky, které ho zabaví, a odcházíme nejprve jen na krátkou chvíli, přičemž čas odloučení postupně prodlužujeme. Někdy stačí změnit drobnost – při odchodu se s mazlíčkem neloučíme a při návratu se s ním nevítáme. Tak pro něj naše odchody a příchody nebudou ničím výjimečným.

Aby pes dokázal bezpečně fungovat ve společnosti, zejména ve městech, je mimořádně důležitá jeho správná socializace. Měl by se přiměřeně setkávat s lidmi, ale i s jinými psy, aby se naučil přiměřeně komunikovat, neměl strach, a tím pádem nebyl agresivní ani na lidi, ani na jiné psy. Nejlepším způsobem je brát psa s sebou všude, kde je to možné. Socializace neznamená, že se pes musí seznámit s každým člověkem nebo psem, kterého potká. Jejím cílem je, aby se naučil klidně a přiměřeně reagovat na různé situace, prostředí, zvuky, lidi a zvířata. Důležité je, aby byly tyto zkušenosti pro psa pozitivní, nebo alespoň neutrální. Stejně jako může být problémem nedostatečná socializace, kdy může být pes agresivní, může se stát, že je pes až příliš společenský a utíká nám za každým cizím člověkem nebo psem. Toto chování také není vždy příjemné a žádoucí. Proto by se měl každý pes už od malinka učit fungovat v naší společnosti.

Pokud pes ovládá všechny výše zmíněné úkoly potřebné pro spokojené soužití, můžeme ho naučit i další povely, které nám společné fungování zpříjemní ještě více – například „sedni“, „lehni“, „pusť“, „zůstaň“ a mnoho dalšího. Pak už jsou možnosti neomezené.

Jakým chybám se vyvarovat?

Každý dělá ve výcviku chyby. Často si je vůbec neuvědomujeme. Přitom stačí změnit drobnost a všechno jde mnohem snáze.Když už si určíme pravidla, je potřeba dbát na jejich důsledné dodržování. Pes nerozumí tomu, proč jsme teď udělali výjimku a podruhé něco nesmí. Potřebuje jasně daná pravidla a důslednost. Další chybou bývá netrpělivost. Mnoho z nás by chtělo vidět výsledky hned, ale někteří psi a některé povely potřebují svůj čas. Nevzdávejme se, když to nejde okamžitě. Zároveň můžeme mít v honbě za rychlejšími výsledky sklon tréninky prodlužovat a psy zbytečně přetěžovat. Pes je schopný soustředit se 10, maximálně 15 minut. Delší trénink může být spíše kontraproduktivní.

Někdy vidíme, že pes nemá zájem spolupracovat, není dostatečně motivovaný nebo ho zrovna zaujalo něco jiného. V takové chvíli bude na povel reagovat jen málokdy a výcvik nám to může zbytečně pokazit. Proto si musíme vždy nejprve získat jeho pozornost. Změny nebo opakování povelů nám také spíše uškodí než pomohou. Mnoho lidí automaticky používá různé tvary slov jako například „sedni – sedni si, hačni si, posaď se tu…“. Pes nám nerozumí tak jako dítě. Potřebuje jasně stanovené jedno slovo, na které se naučí reagovat tak, jak chceme. Všechno ostatní ho zbytečně zmate. Od psa vyžadujeme, aby reagoval na povel na první dobrou, proto ho neopakujeme vícekrát. Pokud nereaguje napoprvé, zasáhneme a k povelu ho navedeme neverbálně. V případě, že povel opakujeme vícekrát, učí to psa, že je v pořádku nás ignorovat a může se sám rozhodnout, kdy poslechne.

Největší vliv na úspěšnost výcviku nemá samotný pes, ale jeho majitel. Důslednost, klidný přístup a ochota učit se jsou základem úspěchu. Výcvik proto není jen učením psa, ale i učením člověka, jak správně komunikovat se svým čtyřnohým partnerem. Pravidelný trénink, pozitivní motivace, kvalitní socializace a dostatek trpělivosti vytvářejí pevné základy harmonického vztahu mezi člověkem a psem. Nezáleží na tom, zda jde o malé štěně, dospělého psa nebo seniora – každý pes se dokáže učit a posouvat se dál. Odměnou za věnovaný čas je spokojený, vyrovnaný společník, který bude spolehlivým partnerem.

Ing. Dominika Ballay Kubičková, ambasádor JUH, vedúca predajne Super zoo Homebox Nitra